Úvod
                                            Jaký vlastně je Mělník roku 2008? Je to stále to hnízdo, kde se nic neděje, odkud se lidé utíkají v pracovní dny
                                                                      schovat po 17 hodině do svých domovů, kde každý řidič nadává na jednosměrky, na parkování a chodec se už
                                                                     modlí, aby ta auta někdo vyhnal někam za humna? Je to to město, které podle kritiků stále dohání jiná města?
                                                                     Je to město, jehož občané mají vůbec nějakou vizi života v něm? Odpovědi na tyto otázky nejsou samozřejmě
                                                                     vůbec jednoduché. Pohled do kalendáře kulturních a sportovních akcí nám říká, že prakticky každou sobotu se
                                                                    zejména v květnu a červnu na hlavním náměstí stále něco děje. Už dávno to není jen populární Vinobraní a známý
                                                                    Mělnický vrkoč, či Mělnická Jizerská padesátka a Sraz rodáků, které našli své místo již v nové době, ale také tu
                                                                    máme cyklisty, běžce, jízdy automobilových veteránů, závod hasičů, turistický Mělnický hrozen, parkur v areálu
                                                                    Na Podkově a mnoho dalšího. Připadá nám již normální, že můžeme vystoupat do 60 metrů vysoké chrámové věže,
                                                                    podívat se ke studni pod náměstím, nebo se někdy podívat do našich kostelů a na jiná méně často přístupná místa.
                                                                    Přesto občan Mělníka stále něco tak trošku závidí jiným městům a někdy to mohou být i požadavky generačně
                                                                    rozdílné. Samozřejmě, zatímco starší lidé, nebo rodiny s dětmi budou více nakloněny prohlídkám podzemí, jízdám
                                                                    parních vláčků, pěknému posezení, nebo výletním lodním plavbám, budou mladší generaci spíše zajímat různé
                                                                    hudební festivaly a sportovně zaměření fandové by tu zase spíše rádi viděli nějakou lepší fotbalovou či hokejovou ligu,
                                                                    nebo plochou dráhu, kterou mají ve Mšeně. Ale, to se již pomalu blížíme k městům, která mají třeba i víceúčelová
                                                                    výstaviště a areály. Rozhodně je však škoda, že na jediném místním a opravdu sledovaném webu (Mělníček) diskutuje
                                                                    tak málo lidí. Jakoby se kdekdo smířil s tím, že nám tady občas prostě někdo strčí něco pod nos a za ostatním si někam
                                                                    dojedeme, když už to tady není. Některé věci jsou opravdu během na dlouhou trať, ale je vhodné veřejně připomenout,
                                                                    že třeba výletní lodní doprava měla na Mělníku i v nedávné historii své místo, které k ní patří, stejně jako k historickým
                                                                    městům podzemí a pomoci třeba svojí kritikou k tomu, aby se aktivita obrátila i k těmto ušlechtilým cílům.
                                                                    Vždyť dnes již lodi plují i mezi Litoměřicemi a Roudnicí nad Labem, což je vlastně zase hozená rukavice Mělníku.
                                                                                                                                                         

Od jara můžeme spatřit ze zámecké vyhlídky naši nejvýkonnější větrnou elektrárnu v
Pcherách u Kladna. Elektrárna je často patrná i okem za obcí Lužec nad Vltavou a je
tak po větrné elektrárně na Bouřňáku ( dvě vrtule se za dobrých podmínek promítají
na úpatí hory Kletečná v Českém Středohoří) druhou z Mělníka spatřitelnou.



Letošní sraz mělnických rodáků jsem spíše zaměřil na železnici, která pro mě byla na této
akci novinkou. Nicméně, navštívil jsem aspoň radnici, abych se po roce podíval na mělnické
poklady, zajímavou výstavu bitvy u Zborova, a abych shledal přece jen menší výskyt osob
v těchto prostorách než loni. Tento okružní avizovaný autovláček jsem potkal  jen náhodou,
ale jsem za toto zpestření velmi rád. Ukázalo se totiž, že i tato atrakce neměla nouzi.
 


Skupina Los Rumberos mě na Setkání rodáků 2008 nadchla, protože etnická hudba má
své kouzlo a latinsko-americká hudba zvlášť. Během dne ještě zahrála řada místních
dechových orchestrů a závěr patřil Viktoru Sodomovi, který se proslavil v minulosti
především písní o papouškovi kakadu, nebo ..My máme parní stroj, veselé jízdy zdroj..



K letošním oslavám srazu patřly i jízdy parní lokomotivou řady 210 do Liběchova a
hlavně exoticky do místního přístavu, kam se občan běžně nepodívá.



O odpolední jízdy do přístavu byl velký zájem. Na koho se nedostalo, nebo se nechtěl
mačkat, mohl se svézt ještě dokonce v 18.30 a ve 20.30 do Liběchova a zpět.



Jubilejní 15. ročník  Mělnické Jizerské 50ky přinesl skvělé počasí a tradičně bezvadný
výkon závodníků i pořadatelů.



Účast byla tak hojná, že kolem 19. hodiny se teprve dobíhalo finále žen.
Sníh je v červnu v nížině raritou.



Image závodníků je pro diváky tím pravým kořením závodu. Letos jsme viděli policajta
v uniformě, Tyroláky v typyckých kraťasech, či partu ve slamněných kloboucích.



Po skvělém zavodě a vyhlášení tomboly přišlo i vyhlášení výsledků. Na snímku je již
trojnásobný vítěz závodu. Když zvážíte, že v každém kole musí závodník vypít jedno pivo
a absolvuje i rozběhy, tak je to úctyhodný výkon. Soutěží se v několika kategoriích.



Závěr závodu patřil téměř dvouhodinovému vystoupení skupiny Spejblshelprs, která
je považována za téměř dokonalou repliku slavných ACDC. (revival)



,,Na Kokořínsko s párou" byl letošní název akce, která následovala po loňských oslavách
110 let trati Mělník-Mšeno-Dolní Cetno. Pro mnohé to bylo velmi příjemné překvapení
a snad i odkaz, že pára zdaleka neřekla sbohem a bude dále těšit lidi. Na snímku je
lokomotiva řady 423, která k této trati neodmyslitelně patřila.



Nemohl jsem vás ochudit ani o druhou lokomotivu řady 310, která přivezla do Mšena
účastníky z Mladé Boleslavi a též patří k této trati.



Lokomobily byly stroje, které poháněly různé stroje v zemědělství, ale jak se ukázalo,
tak třeba poháněly dříve i pouťový kolotoč.



Práce Sdružení obcí Kokořínska (SOK) a vůbec osoby pana starosty Šestáka z Kadlína
je až neuvěřitelná. Ještě začátkem roku 2005 byla tato vesnice pro mnohé obyčejnou dírou
u Mšena. A pak se zrodilo v Tepu regionu heslo ,, Jestli nejseš kůže líná, přivez kámen do
Kadlína". Za rok už tu stála tato rozhledna, zemědělské muzeum a vedla tudy cyklotrasa.



A tak jako kdysi odjel i dnes vláček pestrobarevných dobových vagonů. 



Velkým magnetem Vinobraní 2008 bylo vystoupení Dana Nekonečného a půvabných
tanečnic v latinsko-americkém ritmu. 



Největší pouťovou atrakcí byla letos koule zavěšená na budge-jampingových lanech,
která vynesla za částku 300 kč ty nejotrlejší nátury do závratné výše.



Nadějná zpěvačka Ewa Farná se postarala o závěr letošního Vinobraní.
nahoru