Ohňostroj byl v minulosti vystřelován ze starého mostu, trval podstatně déle než dnes a diváci si přišli i na krásný
vodopád z mostu do Labe a jiné efekty. Dnes je to věc ekonomiky, ale divák nemusí vůbec smutit, protože,
jak vidíte na záběrech, tahle krása stojí za to a krásně na ni odkudkoliv vidíte. Dříve divák  jen nerad utíkal
od scény s Karlem IV, aby chytil nějaké lepší místo na Vrázově, či zámecké vyhlídce. Býval to nelítostný boj,
který připomínal řádění fotbalových fandů v ulicích města.






Večerní atmosféra pouťových stánků je neodmyslitelnou kulisou Vinobraní.



Atrakce Tornado v Tyršově ulici před ZDŠ Jungmannovy sady (U tanku) vyvolala zejména u mužské části
publika minimálně důvod ke krátké zastávce.



A tady máme detail jedné ze dvou vábniček na atrakci. Jaký úspěch dívky atrakci přinesly, to nevím, ale
snad mi divák promine kvalitu snímku, protože blíž už to nešlo :-) a baterky pro blesk taky nic moc.



Dům hrůzy má už léta také své pravidelné místo před místní poštou.



Autodrom, to je atrakce, jejíž provoz se jistě vyplatí.



 Otáčecí lavice na Karlově náměstí přinesla pobavení i kolemjdoucím.



Tato historická scéna na Palackého náměstí ( Prasečák) nesla název ,, dobývání pevnosti" a divákům přiblížila
dobu, kdy naši zemi plenila švédská vojska. Ta mlha na snímku je opravdový kouř ze střelného prachu.



 ,,Tak co, ještě nemáš dost !"



V ostrém slunci vyšla tato fotka poražených vojáků docela dobře, ne ?



Po perném a hlučném mužném souboji lahodil oku diváka pohled na něžné pohlaví v dobových kostýmech.



Také pletením košíků byl Mělník v minulosti známý.



Zrovna, když jsem došel  k hlavní tribuně, rozbalila to tu Laura a její tygři.



Tygři se svým nádobíčkem, osobitou image i pohybem dokonale sekundovali Lauře.



A Laura, jak se očekává od lídra, zase dokonale rozpálila diváky.



Tato atrakce, kdy jezdec krouží na motocyklu po stěně jakéhosi válce je tak strašně stará, že jsem neodolal záběru.



Indiáni, kteří nám představují kulturu zemí Jižní Ameriky již patří poslední desetiletí ke koloritu Vinobraní.



Kromě líbivých melodií můžeme obdivovat i exotické nástroje.



 Co asi probíhá hlavou prodavačky ke konci Vinobraní u tohoto zajímavého, leč zrovna neobdivovaného stánku ?



Velice hezké stylové občerstvení ve Svatováclavské ulici.
V popředí dívka malující karikatury.



Náměstí Míru dvě hodiny před koncem slavnosti.



 Trestání nepoctivých řemeslníků předchází krátká návštěva Karla IV., která má několik výhod. Náměstí není
již tak plné jako v sobotu večer, divák si může krále lépe prohlédnout a pro fotoaparáty je to snadnější kořist.



A tady si člověk opět vzpomene na působivá sobotní večerní staročeská slova :

,,Mistr hor viničných osměluji se předstoupiti před Tebe, králi nejmilostivější, a podati k ochutnání
dobrého vína mělnického Tvé milosti. Tys, pane povznesl vinice naše, Tys oslavil břehy naše, Tvůj
je to dar a my Ti dnes v oběť přinášíme jeho krev. Nuže, pij králi, na zdraví milosti své a na zdar a štěstí
všeho lidu svého".

,,Děkuji vám oběma za vaše slova. Zde rád se nechám vítati od lidu svého. Nazýváte mne otcem...."



Po odchodu krále již tradičně probíhá trestání tří nepoctivých řemeslníků koupelí v místní kašně, které
však vzhledem k délce historie této slavnosti nemá zas až tak dlouhou historii. Dříve ji předcházela
zkrácená sobotní scénka průvodu Karla IV., ovšem bez příjezdu na koních.



Pro detailisty jen dodám, že letos byli v kašně vykoupáni poze dva řemeslníci a třetí byl vložen do klády, což
bylo tradiční středověké mučení.

Vinobraní 2007 je za námi, a chce se zvolat ,, Ať žije Vinobraní 2008", ale dostalo se mi zpráv, že z důvodu
revitalizace, se kterou se můžete seznámit v sekci Podzemí a následným úpravám náměstí, se možná Vinobraní
nebude dva až tři roky konat, nebo v nějaké trochu jiné formě. Pro historiky ještě dodám, že Vinobraní už jednou
takovou malou změnou prošlo, a to časovou v roce 2002, kdy bylo z důvodu solidarity k zatopeným obcím a
čtvrtím omezeno na jeden den a pochopitelně bylo pojato jen kulturně a nikoliv s atrakcemi.
Věřme však, že se této slávy dočkáme tak, jak jsme již  léta zvyklí.


Nahoru